NGO-Industry coalition urges decision-makers to take action to prioritise closed-loop recycling in the EU Packaging and Packaging Waste Regulation
In the context of the discussions in the Council of the EU and the European Parliament on the Proposal for an EU Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR), the undersigned organisations call for concrete actions to better support closed-loop recycling and put an end to the downcycling of high-quality feedstock for recycling. This is the only way to achieve packaging circularity in Europe.
Our organisations welcome the Commission’s ambition to increase the part of recycled content in packaging in Europe. However, a pre-condition to this ambition is the creation of a well-functioning market for recycled materials that:
gives the sectors covered by the scope of the recycled content targets a fair access to sufficient high-quality recycled materials to meet the targets;
promotes high-quality recycling and avoids downcycling.
In this respect, the PPWR proposal states that Member States shall ensure that systems are set up to provide for the return and separate collection of all packaging waste in a way that facilitates its preparation for re-use and high-quality recycling (Art. 43.1).
However, the proposal does not include any definition of high-quality recycling or any concrete measure that would guarantee that high-quality recycled materials, such as the ones complying with the Food Contact Materials Regulation, are actually used in priority in food-grade applications. This means that those materials (complying with EU food safety requirements) can be downcycled and used in applications which do not require the same quality requirements.
To stop this uncircular practice, we believe that high-quality recycling should be clearly defined in Article 3 of the PPWR as “any recovery operation, as laid down in Article 3 point (17) of Directive 2008/98/EC, which ensures that the distinct quality of the waste material collected is preserved or recovered during such a recovery operation so it allows further recyclability and can be re-used in the same way and for the same product category it came from, with minimal loss of quantity, quality or function”.
Actually, the rationale for defining the quality of recycling has already been outlined in the 2023 EU JRC Report “Towards a better definition and calculation of recycling”, which states that “A definition of high-quality recycling could help developing policies focused on improving the quality of recycling outputs by the entire recycling chain, ultimately ensuring a greater level of resource circularity.”
In order to put the theory into practice and to facilitate high-quality recycling, Article 43.1 should also be amended to mandate Member States to set up systems which give priority to high-quality recycling rather than downcycling. This would help ensuring that high-quality recycling in a closed- loop becomes the norm in all EU Member States.
In addition, we propose to amend Article 7 to ensure that industries using contact-sensitive materials, such as the food and beverage industry, have a “priority right” to facilitate their fair access to the contact-sensitive recycled materials coming from the recyclable and recycled products they placed on the market and which were successfully collected. In the case of PET, for example, there is a high level of competition between food-grade packaging and textile to access high-quality PET. As it is not possible to obtain food-grade materials from polyester textile, the food and beverage industry should have a right of first refusal on food-grade feedstock for recycling.
Giving priority access to high-quality recycling, such as bottle-to-bottle recycling, offers the greatest potential for achieving significant reductions in carbon emissions from the continuous recirculation of material resources, both in the short term (by 2030) and in the long term (by 2040 and beyond).
Deposit and Return Systems (DRS) have also a key role to play in supporting high-quality recycling and the PPWR proposal already recognises that DRS will contribute to the increase of the supply of good quality secondary raw material suitable for closed-loop recycling.
It is therefore key to include in the minimum requirements for DRS in Annex X of the proposal such a “priority right” which would guarantee that beverage packaging collected via DRS is recycled and used again in priority in new beverage packaging in a closed-loop recycling system, therefore guaranteeing high-quality recycling wherever possible.
In the absence of such a system, food-grade feedstock for recycling obtained from the beverage packaging collected via the DRS can be sold for use in non-food applications and break the beverage packaging recycling loop.
In a nutshell, our proposals are to:
Clearly define high-quality recycling in Article 3 of the PPWR
Amend Article 43.1 of the PPWR mandate Member States to set up systems which give priority to high-quality recycling
Amend Article 7 of the PPWR to ensure that industries using contact-sensitive materials have a “priority right” to facilitate their access to the contact-sensitive recycled materials necessary to meet their recycled content targets
Include in the minimum requirements for DRS in Annex X of the PPWR a priority right for beverage producers participating in the scheme which would guarantee that beverage packaging collected via DRS is recycled and used again in priority in new beverage packaging
Why are those proposals fair?
Because EU legislation sets both packaging safety requirements and recycled content targets on the beverage sector but does not foresee any mechanism that would guarantee it has access to the food-grade recycled content required.
Therefore, without the necessary support on feedstock access, the recycled content targets set in the PPWR will be extremely challenging to achieve, even more for SMEs (representing 95% of the food and beverage industry).
Furthermore, 68% of PET beverage bottles are currently downcycled into other PET applications – like polyester textiles, automobile or toys – where it cannot be recovered and recycled back into new bottles. This is not circularity. This is downcycling.
Finally, granting unconditional access to food-grade recycled content to other sectors which do not require the same quality requirements does not incentivise them to invest in collecting and recycling their own materials. It promotes downcycling instead of closed-loop recycling.
We thank you in advance for your attention, Yours sincerely,
Signatories:
NMWE – Natural Mineral Waters Europe The Changing Markets Foundation The Minderoo Foundation The Reloop Platform
Stát by měl zvýšit daň za slazené a alkoholické nápoje, podmínit poskytování příspěvků na péči docházkou na preventivní prohlídky a zefektivnit systém nemocenského pojištění. Jako kroky ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel to navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Stát by díky tomu v budoucnu navíc získal miliardy korun do rozpočtu.
Zvyšování daňových sazeb ale tvrdě naráží na odpor u výrobců i některých stran. „Z našeho pohledu se záměr o přesun slazených nealkoholických nápojů do vyšší sazby DPH jeví jako diskriminační“ uvedla pro Právo Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Co pohyb a sport?
Stát by se měl podle ní víc soustředit na podporu pohybových aktivit a sportu, ideálně už v základních školách. Nikoliv na zvýšení daně u jednoho typu potraviny s obsahem cukru.
Sami výrobci podle ní navíc i bez pohrůžky zvyšováním daní pracují na snižování obsahu cukru v nápojích.
Podle lékaře a člena NERV Pavla Hroboně podobný přístup v Británii nevedl ke zvyšování cen, ale ke snižování cukru v nápojích. I praxe v jiných zemích ukázala, že to může pomoci snížit celkovou spotřebu nebo aspoň zvýšit povědomí o rizicích vysoké konzumace cukru. Dopad je jednoznačný – méně lidí s obezitou, cukrovkou i srdečními chorobami.
Příjmy do státní kasy by se při zavedení spotřební daně na slazené nápoje ve výši 2,50 Kč na litr pohybovaly kolem 2,2 miliardy ročně, a to i za předpokladu snížení spotřeby asi o 15 procent., což je zahraniční odhad. V návrhu, který má Právo k dispozici, to uvádí NERV.
Stejný princip platí pro alkohol, v jehož konzumaci si Češi drží prvenství v EU. Nesystémová je podle expertů také výjimka z daně pro tzv. tichá vína, což je fakticky většina běžně konzumovaných vín, která nemají bublinky.
„Podle odborníků, ale i samotných žáků, se k energetickým nápojům dostávají děti kolem šesté, sedmé třídy. V plechovce je ale kofeinu jako ve dvou espresech i množství taurinu. Jejich hořkost by nápoj vytvářela nepoživatelným, ale je tam navíc obrovské množství cukru, proto to chutná dětem a mladistvým,“ vysvětlil CNN Prima NEWS poslanec Josef Flek (STAN), který k regulaci nápojů začátkem prosince uspořádal v Poslanecké sněmovně kulatý stůl. Zdůraznil, že pití energy drinků je zvláště pro děti značně škodlivé.
Odborníci varují před možnou závislostí, obezitou, bolestí hlavy, zažívacími problémy, obtížemi se spánkem, stavy neklidu až po psychotické stavy, poškozením jater nebo selháním ledvin. Děti navíc nápoje užívají před sportem nebo ve škole, kde se pak špatně soustředí. Nápoje také mohou být nebezpečné v kombinaci s alkoholem.
„Z řad odborníků, diabetologů, obezitologů i odborníků na závislosti zaznívá, že tam může vzniknout i problém do budoucna, který může zatěžovat zdravotnický systém. V Americe jsou už první náznaky různých infarktů, srdečního selhání nebo srdečních dysfunkcí,“ zdůraznil Flek. „Čím více se nám podaří oddálit kontakt dítěte s energetickým nápojem, tím je to pro něj lepší start do začátku života. Měly by mít zdravý životní styl,“ myslí si.
S ním souhlasí i zástupci TOP 09 nebo lidovců. „Studie ukazují, že více než desetina mladých Čechů má sklon k rizikové konzumaci nápojů. Na třicet tisíc českých školáků ve věku mezi 13 a 15 lety je tak ohroženo řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů,“ varoval místopředseda zdravotnického výboru Tom Philipp (KDU-ČSL).
Zákaz nebude tak jednoduchý
Prodej nápojů dětem proto chtějí zákonodárci zakázat. Ještě v květnu tvrdili, že regulaci projednají na podzim. Ukazuje se, že to ale nebude tak jednoduché.
Kromě správné legislativy hledají i věkovou hranici, do které bude prodej zakázán. Mluví o 15, 16 nebo 18 letech podobně jako třeba u alkoholu. „Zatímco na zákazu prodeje nikotinových sáčků a kratomu do 18 let panuje shoda napříč, u energetických nápojů je situace problematická. Neobsahují látku zakázanou. Ani v zemích EU se nedaří prodej zakázat či nějak zásadněji regulovat. Debata tedy je především o omezení prodeje alespoň u dětí do 15 let,“ komentovala pro CNN Prima NEWS poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), která se na pořádání kulatého stolu ve Sněmovně podílela.
Podle Fleka by měla být hranice 15 let, tedy věk, kdy mladí dostávají občanku. „Jakmile dostane dítě občanský průkaz, tak nebude muset obchodník nic kontrolovat. Prostě má občanku, tak by si mohlo koupit energetický nápoj,“ vysvětlil poslanec. Lidovec Phillip zase uvažuje o zákazu prodeje do 16 let jako v Anglii.
Problém v pětikoalici
Jenže se zákazem mají problém třeba Piráti, což vnáší rozkol i do vládní pětikoalice. „Svoboda a regulace jsou dva náhledy, které musejí být v rozumné rovnováze. Je dostatečně zdokumentované, že energetické nápoje škodí. To je pro nás dostatečný důvod, abychom souhlasili s racionální regulací, zejména co se týče viditelného označování rizik na obalech. Podobně jako dnes jsou zvýrazněny informace o rizicích například u cigaret. Jsme otevřeni regulaci reklamy v této oblasti, ale nepřikláníme se k řešení v podobě zákazu,“ řekla CNN Prima NEWS poslankyně Olga Richterová.
„Zádrhel“ ale může přijít i v řadách nejsilnější vládní strany. Předseda výboru pro zdravotnictví ve Sněmovně Bohuslav Svoboda (ODS) ještě před půl rokem mluvil o tom, že se zákazem souhlasí a věková hranice by měla být minimálně 15 let. „Měl by být zákaz prodeje těchto nápojů dětem,“ prohlašoval.
Jenže teď bere zpátečku. „Ta číslovka je určitě v tuto chvíli věc k diskusi, protože ve světě je rozdílná zletilost. Nechci definovat ani to, že to bude vázané na občanský průkaz, protože ten prodělá určitou změnu,“ vymlouval se na plánovanou digitalizaci občanských průkazů.
Ve straně totiž zřejmě na plánovaném omezení nepanuje shoda. „Energetické nápoje se sice pro děti a mladistvé zdají být módním trendem, ale rozhodně nejsou zdravotním přínosem. I přesto se domnívám, že regulace by velký smysl nedávala,“ řekl redakci člen zdravotního výboru Petr Fifka (ODS).
Lobby výrobců
V kuloárech Sněmovny se navíc mluví o tom, že regulaci chtějí zabránit firmy, které energetické nápoje vyrábějí. „Začínám vnímat lobby některých firem. V některých případech jde o velké sponzory. Myslím si, že by tyto firmy neměly nahánět zisk na úkor zdraví českých dětí,“ podotkl poslanec Flek.
Za nimi stojí i Svaz výrobců nealkoholických nápojů, který na svých stránkách uvádí, že „hájí společné zájmy tuzemských výrobců nealkoholických nápojů a jejich subdodavatelů“. Jedna z hlavních značek, za kterou svaz stojí, je například Red Bull.
Svaz uvádí, že výrobci energetických nápojů necílí reklamu na děti pod 13 let a že je neprodávají ve školách. Také varuje, že by se zákazem mohlo dojít k opačnému efektu, tedy „co je zakázané, je o to více lákavé“. „Jsme přesvědčeni, že osvěta je daleko efektivnější než omezení dané legislativou,“ uvedla ředitelka svazu Veronika Jakubcová.
Několik dětí ale CNN Prima NEWS řeklo, že si energetické nápoje kupuje před tím, než jdou do školy, nebo třeba po škole při cestě na autobus. Pijí je proto, že jim chutnají, navíc je prý lákají barevné plechovky.
„Na trhu nejsou jen ‚kvalitní‘ energetické nápoje, ale omezení nebo zvýšení ceny by mohlo zapříčinit, že by se k nám nedostávaly ty ‚šmejdské‘, které stojí devět nebo deset korun. Co v nich může být, když stojí devět korun?“ upozornil také Flek s tím, že v se v Česku prodává až 200 druhů energy drinků. Svoboda dodal, že chce, aby výstup z diskuse o nápojích měla Sněmovna v první polovině příštího roku.
Opora v opozici?
Na možnou regulaci by naopak mohlo kývnout opoziční hnutí ANO. „Z mého pohledu by určitá forma regulace u dětí byla na místě,“ řekl CNN Prima NEWS poslanec Kamal Farhan (ANO). Podobně mluví i jeho stranická kolegyně Věra Adámková. Hromadně to poslanci ANO ale zatím neřešili.
SPD by na zákaz nejspíš nekývlo. „Určitě se shodneme na tom, že děti by neměly konzumovat energetické nápoje. Dost dobře si ale nedokážu představit, jak bychom to regulovali zákonem. Mělo by to být v kompetenci rodičů,“ míní poslankyně SPD Karla Maříková.
