autor: Veronika Jakubcová | 3. srpna 2023 | Napsali o nás
3. srpna 2023 | iDnes.cz | Jan Drahorád
Na post šéfa Svazu výrobců nealkoholických nápojů nastoupil v červenci po Jiřím Pražanovi, který funkci zastával devatenáct let. „Je to generační obměna, ale myslím si, že to odráží současnou situaci na trhu,“ uvádí Michal Dyttert, který pracuje pro firmu Coca-Cola HBC CZ/SK jako ředitel pro korporátní záležitosti a udržitelnost.
Svaz zároveň prosazuje zálohování PET lahví a plechovek a jeho členové patří mimo jiné k zakladatelům tuzemského odpadového systému. „Nyní se musí hlavně vyřešit zálohování obalů od nápojů. Já se tomu aktivně věnuji dva roky v rámci Coca-Coly a je to také součást práce prezidenta svazu. Zálohování je jeden z nejdůležitějších projektů pro průmysl na několik nejbližších let,“ říká v rozhovoru s MF DNES Dyttert o systému, který by měl být v tuzemsku spuštěn kolem roku 2025.
Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU.
Ministr životního prostředí Petr Hladík nedávno přišel s myšlenkou, že budou pouze dva druhy popelnic – na tříděný a na komunální odpad. Co si o této myšlence myslíte?
Pana ministra citovalo více médií a nevím, jak přesně. Ale jak to chápu já, jde spíš o dlouhodobější vizi toho, kam by mělo odpadové hospodářství směřovat. Vychází ze dvou věcí. Jednou je vizuální smog, protože popelnic je obrovské množství, zvláště ve velkých městech. Druhou je efektivita systému. Myslím, že ministr v souladu s evropskými směrnicemi počítá s tím, že se bude snižovat množství vytvářeného odpadu.
Jednotlivé typy materiálů se budou uzavírat do vlastních cirkulačních systémů. Nepůjde jenom o PET lahve a plechovky, ale mluví se také o tom, že by tak fungoval textil, možná hračky, už dnes takto fungují baterie. Když budete mít více uzavřených systémů, nebudete potřebovat tolik popelnic. V jedné bude takzvaný mokrý odpad, tedy komunál, a ve druhé všechno ostatní. Podmínkou, aby takový systém mohl fungovat, je postavení několika vysokokapacitních automatických třídiček. Musela by být jedna minimálně pro každé krajské město, což si ministr uvědomuje.
Z mého pohledu otevřel téma, které se po dlouhé době dívá na české odpadové hospodářství novýma očima. A do velké míry sleduje trendy, které se otevírají na úrovni EU. Zatímco to, co většinou slyším z odpadové komunity, je pohled, který byl akcentovaný tak před 15 lety.
Takže to podporujete?
Pokud se vybuduje dostatečná kapacita třídicích linek, tak je to řešení, které by management odpadů zlevnilo a zefektivnilo. Nejspíš se počítá s tím, že vzniknou zálohové systémy i pro jiné typy materiálů, než je sklo, PET či plechovky.
Technologicky jsou podobné třídírny odpadů připravené? Dokážou pomocí kamer a čidel třídit odpady podle typu bez ohledu na to, jak jsou poškozené?
Ty systémy existují a na trhu najdete dva názory na jejich efektivitu. Zastánci budou tvrdit, že efektivita dotřídění je dobrá a ještě se bude zvyšovat. Naopak ti, co je odmítají, říkají, že nejsou výkonné a nezabezpečí dostatečný objem vytříděného odpadu. Já si myslím, že budoucnost to ukáže velmi rychle, protože technologie jdou dopředu ve všech oborech, i v oblasti automatických třídiček. A to, co dnes není možné, za pět až za deset let možné bude.
Dosavadní systém tady máme přes dvacet let. Fungoval dobře, ale trendem nyní je, že se jednotlivé obalové skupiny uzavírají, protože je to pro čistotu a efektivitu managementu materiálů lepší. Lidé si na to zvyknou, stejně jako si zvykli na zálohy PET lahví nyní už ve třinácti státech EU. Bez změn v logistice se totiž současné systémy budou jenom prodražovat.
Není součástí snahy pouze o dvě popelnice i pokus o záchranu odpadových společností?
Zálohový systém nebude mít zásadní dopad na obce. Ministerstvo pro ně připravuje silný kompenzační mechanismus. U odpadových společností je to jiné. Je veřejným tajemstvím, že PET je pro ně klíčová komodita, která financuje jiné plasty. Budou se tak muset víc zaměřit na zpracování i jiných materiálů.
Jako jsou polypropylenové potravinářské sáčky?
Když ze systému odejde zlato, tak se budou muset naučit pracovat se stříbrem, které doposud prakticky nevyužívaly. Odpadové společnosti se budou muset přizpůsobit. Tak to zafungovalo ve všech zemích, kde zálohy zavedly. Zvládnou to i v Česku.
Svaz minerálních vod si na začátku roku stěžoval na změny v poplatcích Eko-komu (společnost, jíž výrobci odvádějí poplatky za obaly uváděné na trh a která pro obce zajišťuje svoz odpadů, pozn. red.). V případě některých materiálů vzrostly na dvojnásobek. Jak to dopadlo?
Poplatky stouply meziročně velmi výrazně, u PET lahví to bylo o více než 90 procent. Jiné typy materiálů rostly o 20 až 40 procent. Do velké míry to způsobily cenové výkyvy na trhu, které přinesla krize – přerušily se dodavatelské řetězce a klesal odbyt. Momentálně pozorujeme na trhu stabilizaci a věříme, že k takovým výkyvům už docházet nebude. Po zavedení systému záloh nicméně výrobci nápojů budou většinu poplatků platit do zálohového systému, a ne Eko-komu.
Většina producentů nápojů v tuzemsku je pro zálohování jak PET lahví, tak plechovek. Nebojíte se, že recyklovaného materiálu rPET nebude na výrobu lahví dostatek?
V rámci svazu je pro dokonce všech devět členů. Podle hlavních tezí, které ministerstvo zveřejnilo, bychom měli mít opci na odkup vysbíraného materiálu a největší společnosti na trhu už nyní recyklovaný PET používají. Ne sice v takovém objemu, v jakém to očekává legislativa, ale děláme to už dnes. (Podle evropské směrnice by se mělo v roce 2025 třídit minimálně 77 procent PET lahví a nové PET lahve v sobě mají mít aspoň 25 procent recyklovaného materiálu, od roku 2030 pak jde o 90 procent PET lahví, respektive 30 procent recyklátu, pozn. red.)
Recyklovaný PET ale není hlavní důvod, proč chceme zavádět zálohování. Hlavní důvod je, že podle nás má fenomenální přínos k ochraně životního prostředí. Šetří to 80 až 90 procent energie při výrobě lahví a plechovek, celková úspora zálohového systému je 28 až 30 procent emisí oxidu uhličitého.
Jaký byl poslední rok pro nápojářské společnosti? Někteří výrobci potravin zaznamenali obrovské nárůsty zisku.
Minulý rok byl pro mnohé výrobce rekordní. Lidé po zrušení pandemických opatření začali chodit do restaurací a rozproudil se turismus jak domácí, tak zahraniční. Mnozí výrobci tak dosáhli rekordní výroby i tržeb, což je dobře, protože to pomáhá ekonomice i zaměstnanosti.
Letošní rok má kvůli rostoucí inflaci jinou křivku. Z hlediska objemu bude slabší, i když nevíme o kolik – určitě ale bude propad o několik procent. Tržby se budou pravděpodobně pohybovat na úrovni minulého roku dle schopností jednotlivých výrobců. Nepřinesou ovšem firmám vyšší zisky, protože náklady začaly ve druhé polovině loňského roku růst a letos jsou vyšší od začátku. Jde například o ceny energií, cukru nebo plastů.
Neobáváte se, že vysoké ceny povedou k dlouhodobému snížení spotřeby? Nebudou lidé nakupovat už jen ve slevách a místo minerálek pít kohoutkovou vodu?
Přechod na slevové nabídky je vidět dlouhodobě. Česko patří v rámci Evropy ke státům, kde je podíl nejvyšší. Český spotřebitel je už teď zvyklý nakupovat v akčních cenách a krize to jenom potvrdila. A obchodní řetězce tlačí dlouhodobě na to, aby se nápoje prodávaly v akcích, protože dovedou zákazníka přilákat. Myslím si, že se z tohoto hlediska příliš mnoho nezmění.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/napoje-recyklace-pet-michal-dyttert-nealkoholicke-napoje-svaz.A230802_163902_ekonomika_drh
autor: Veronika Jakubcová | 18. května 2023 | Napsali o nás
cnn.iprima.cz 18.5.2023, Vojtěch Šeliga
Výrobci nápojů protestují proti změnám DPH.
Diskriminační a nesystémové, tak označují výrobci nealkoholických nápojů vládní návrh, aby se právě jejich produkty přesunuly do vyšší 21% sazby DPH. Neobstojí podle nich ani argument, že obsahují příliš cukru a vytváří plastový odpad. Upozorňují totiž, že stejný problém mají také některé potraviny, které budou naopak nově ve 12% sazbě. Opatření může podle nich ve výsledku vést až k propouštění zaměstnanců.
„Byli jsme velmi překvapeni, že veškeré nealkoholické nápoje budou přesunuty do vyšší sazby DPH. Přitom potraviny a nápoje jsou vzájemně v podstatě neoddělitelnou součástí a patří pod stejnou potravinářskou legislativu, takže nerozumíme tomu, proč by potraviny měly být v sazbě 12 % a nápoje ve 21 %,“ řekla pro CNN Prima NEWS Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podobně mluví také přímo výrobci. „Návrhem jsme šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal,“ sdělil pro CNN Prima NEWS generální ředitel Kofoly Daniel Buryš.
Důvodem pro zvýšení DPH u nápojů je podle ministerstva financí například, že ty slazené způsobují obezitu a cukrovku a také množství plastového odpadu. „Nápoje obecně se tam nakonec daly kvůli plastovým obalům. Kupování velkých balíků vod podle mě patří do 90. let,“ uvedl pirátský poslanec Jakub Michálek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Výrobci: Potraviny jsou také s cukrem a v plastech
Tento argument se však výrobcům nelíbí. „Na trhu je přeci řada potravin, jako jsou cukrovinky, ve kterých je také cukr. Spousta potravin, například masné či mléčné výrobky, jsou také baleny v plastu. Ne všechny nápoje se zase prodávají v plastu, ale také ve skle či v kartonových obalech. Tohle rozdělení na potraviny a nápoje považujeme za nesystémové a diskriminační. Nechápeme ty důvody,“ vysvětlila Jakubcová.
Pirát Michálek: Diskuse o DPH je plná lobbistických zájmů. Dohoda se bude ještě upřesňovat
„Zcela nekompetentní je argumentace ministerstva financí, že cílem rozhodnutí je omezit jednorázové nápojové obaly. Výrobci dlouhodobě aktivně připravují zavedení zálohového systému, který naopak umožní opakované a efektivní využití PET materiálu, a jsou připraveni celý systém financovat. Cirkulární ekonomika je řešením tohoto problému. A my jsme si jisti, že díky zálohování ČR brzy předběhne cíle, které nám nařizuje EU,“ doplnil zase Buryš.
Podle návrhu by měla v nižší sazbě zůstat pouze kohoutková voda. „Tento výklad je nejabsurdnější u balených minerálních, kojeneckých a pramenitých vod z kvalitních zdrojů. Kohoutková voda není alternativou především pro kojenecké a minerální vody, ty mají navíc prokazatelné blahodárné účinky na lidský organismus, slouží k hydrataci a zároveň k doplňování minerálů. Přesto je podle vlády jejich konzumace zřejmě nezdravá, zatímco tiché víno coby alkoholický nápoj vláda nepochopitelně zvýhodňuje nulovou spotřební daní,“ uvedla Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.
Jde o jednoduchost, hájí Stanjura
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je však důvodem, proč do sazby spadají také kojenecké či minerální vody, zjednodušení systému. „V okamžiku, kdy máte mít jednoduchý systém, je jednodušší mít nápoje v jedné sazbě,“ vysvětloval v Partii na CNN Prima NEWS.
Stanjura: Vyšší DPH míří na nezdravé nápoje, je i na kojeneckou vodu. Aby to bylo jednodušší
Ani tento argument však neberou výrobci jako obhajitelný. „Pokud tedy pan ministr financí trvá na tom, že by rozlišování na zdravé a nezdravé nápoje bylo moc složité, tak by bylo nejjednodušším řešením vzít všechny nápoje a přeřadit je do sazby 12 % jako potraviny,“ myslí si Jakubcová.
Pokud vláda bude trvat na svém návrhu, může to mít podle ní negativní důsledky. „Dá se očekávat snížená spotřeba nealkoholických nápojů, takže firmy budou mít patrně menší zisk a zaplatí také menší daně. Pokud by se to nějaké společnosti hodně dotklo, tak může dojít třeba i k propouštění zaměstnanců,“ vysvětlila.
Podobně mluví i další. „Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a vnímáme mnoho navržených opatření jako prospěšných. Výsledkem by však rozhodně nemělo být postižení oboru, který jako jeden z mála v Česku patří k lídrům pro celý středoevropský region. Věříme, že vláda ještě bude některé své ne zcela promyšlené návrhy korigovat,“ dodal zase Buryš z Kofoly.
Minimálně například otázka vody je stále otevřená. Michálek ve středu připustil, že by mohla nakonec v nižší sazbě skončit. „To, kde bude zařazena balená voda, přece není otázka vědomostí, ale politického rozhodnutí. Dohoda byla, že voda bude v nižší sazbě, ostatní nápoje ve vyšší. Kde přesně bude balená voda, jsme neřešili a vyplyne to z podrobného návrhu MF, který bude diskutován v koalici a bude ho schvalovat vláda,“ sdělil Michálek.
Celý článek zde:
autor: Veronika Jakubcová | 12. května 2023 | Napsali o nás
Seznam Zprávy – 12.5.2023, Filip Horáček
Minerálky, kola, džusy, šťávy, energetické nápoje ale i kojenecká voda. Všechno s výjimkou kohoutkové vody se přesune do vyšší 21procentní sazby DPH. Daňové překvapení zaskočilo výrobce nápojů.
Od včerejšího velkolepého představení konsolidačního balíčku visela ve vzduchu jedna zásadní nejasnost. Z formulace vládní zprávy i z vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se zdálo, že se nápoje přesunou do vyšší sazby DPH.
Potravináři tomu nechtěli uvěřit a tvrdili, že jde nejspíš o chybu. Nejde.
V rámci sazeb DPH se potraviny oddělí od nealkoholických nápojů. Ty, až na jednu výjimku, kterou představuje kohoutková voda (vodné a stočné je ve 12procentní sazbě), budou zařazeny do základní 21procentní sazby. Veškeré nápoje proto podraží až o sedm procentních bodů, tedy několik korun.
„Důvody jsou například zvyšující se spotřeba energetických a slazených nápojů nebo častý prodej a distribuce v jednorázových, zpravidla plastových obalech,“ potvrdil redakci SZ Byznys Štefan Fous z Ministerstva financí.
Výrobci nápojů jsou v lehkém šoku. „Nápojářský průmysl to vnímá velmi negativně. Je to pro nás velké zklamání. Určitě se zvýší cena pro konečného spotřebitele,“ sdělila Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Podle ní by se měla vyšší daň vztahovat i na kávu ve formě nápoje. Naopak mléko či mléčné výrobky, jako jsou Actimel a kefíry, jsou ze své podstaty definovány jako potraviny, a zůstanou tak v nižší sazbě. Stejně tak i zrnková káva.
Je víno zdravější než kojenecká voda?
Tento daňový přesun „odnese“ také kojenecká voda, za kterou si připlatí rodiče s malými dětmi. O to absurdnější podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je, že vláda odmítla zdanit víno.
„Sama vláda tvrdí, že ´do snížené sazby zařadila primárně položky s nezpochybnitelným zdravotním či sociálním významem´. Takže kojenecká voda nemá pro rodiny s novorozenci zdravotní a sociální význam, zatímco víno ano?“ táže se se Prouza. „Už mi jen chybí billboard: 10 ministrů z 10 doporučuje – pijte víno, budete zdraví. Včetně kojících matek…“ dodal.
K tomu je potřeba dodat, že úvaha o zdanění vína se netýkala DPH, ale spotřební daně, která je na tiché víno již dlouhé roky nulová a není politická vůle to změnit.
O možnosti zdanit slazené nealkoholické nápoje se na vládě diskutovalo už na jaře roku 2022, původně se však uvažovalo jen o daňovém znevýhodnění kalorických nápojů.
„Mezi nealkoholické nápoje patří i balené vody minerální, kojenecké a pramenité. Zejména minerální vody by pro své blahodárné účinky na zdraví měly být dostupné pro pitný režim široké veřejnosti, z těchto vod by se nemělo kvůli vysoké DPH stávat luxusní zboží,“ reagovala Lutfia Volfová, mluvčí nejsilnější nápojářské skupiny Mattoni 1873, která stáčí značky Mattoni, Aquila, Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká kyselka. Dodává, že v řadě zemí jsou minerální vody zařazeny do nižší sazby DPH.
DPH ve výši 21 procent na nealko nápoje bude platit při nákupu v restauraci i v kamenných obchodech. Daň bude stejná jako na čepované pivo, které se přesune z nejnižší desetiprocentní sazby. Ministerstvo uvádí, že se chtělo vyhnout absurdním situacím jako u piva, kde se platila odlišná sazba u čepovaného piva v restauraci (10 procent), u stánku či do PET lahve s sebou (21 procent) a také u nealkoholického piva (15 procent). „Cílem nového systému DPH je přehlednost, jednoduchost, srozumitelnost a minimalizace prostoru pro výkladové nejasnosti a potenciální daňové úniky,“ vysvětlilo ministerstvo.
Celý článek zde:
autor: Veronika Jakubcová | 28. dubna 2023 | Napsali o nás
Právo – duben 2023, Kristýna Šopfová
Stát by měl zvýšit daň za slazené a alkoholické nápoje, podmínit poskytování příspěvků na péči docházkou na preventivní prohlídky a zefektivnit systém nemocenského pojištění. Jako kroky ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel to navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Stát by díky tomu v budoucnu navíc získal miliardy korun do rozpočtu.
Zvyšování daňových sazeb ale tvrdě naráží na odpor u výrobců i některých stran. „Z našeho pohledu se záměr o přesun slazených nealkoholických nápojů do vyšší sazby DPH jeví jako diskriminační“ uvedla pro Právo Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Co pohyb a sport?
Stát by se měl podle ní víc soustředit na podporu pohybových aktivit a sportu, ideálně už v základních školách. Nikoliv na zvýšení daně u jednoho typu potraviny s obsahem cukru.
Sami výrobci podle ní navíc i bez pohrůžky zvyšováním daní pracují na snižování obsahu cukru v nápojích.
Podle lékaře a člena NERV Pavla Hroboně podobný přístup v Británii nevedl ke zvyšování cen, ale ke snižování cukru v nápojích. I praxe v jiných zemích ukázala, že to může pomoci snížit celkovou spotřebu nebo aspoň zvýšit povědomí o rizicích vysoké konzumace cukru. Dopad je jednoznačný – méně lidí s obezitou, cukrovkou i srdečními chorobami.
Příjmy do státní kasy by se při zavedení spotřební daně na slazené nápoje ve výši 2,50 Kč na litr pohybovaly kolem 2,2 miliardy ročně, a to i za předpokladu snížení spotřeby asi o 15 procent., což je zahraniční odhad. V návrhu, který má Právo k dispozici, to uvádí NERV.
Stejný princip platí pro alkohol, v jehož konzumaci si Češi drží prvenství v EU. Nesystémová je podle expertů také výjimka z daně pro tzv. tichá vína, což je fakticky většina běžně konzumovaných vín, která nemají bublinky.
autor: Veronika Jakubcová | 28. března 2023 | Napsali o nás
Zboží & Prodej 1–2/2023
Cukru je podobně jako v kole či džusu
Energetické nápoje jsou funkční nápoje se stimulujícím efektem a obsahem kofeinu, cukru, ochucovadel, vitamínů, případně dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Na trhu jsou více než 25 let, bezpečně je konzumují a užívají zákazníci na celém světě. „Jejich bezpečnost, respektive bezpečnost klíčových složek, byla zkoumána a potvrzena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Konzumace energetických nápojů představuje na evropském trhu procento, v České republice 2,8 procenta z celkové nabídky nealkoholických nápojů,“ popisuje Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
Je potřeba si také uvědomit, že kofein je sloučenina, která se vyskytuje v různých částech rostlin a je obsažena nejen v kávě, kolových nápojích a energetických nápojích, ale přidává se i do sladkého pečiva, zmrzlin, sladkostí a potravinových doplňků. Nejčastějším zdrojem příjmu kofeinu je podle Katedry výživy Varšavské univerzity černý čaj (46 %), káva (26 %), nápoje kolového typu (10 %) a energetické nápoje (6 %). Bezpečná hranice spotřeby kofeinu je 3 mg na 1 kg tělesné hmotnosti denně u dospělých i dospívajících. Cukr obsažený v energetickém nápoji je v zásadě ve stejném množství jako v kolovém nápoji nebo džusu.
Výrobci energetických nápojů na obalech svých výrobků uvádějí, že nejsou vhodné pro děti a mladistvé, stejně tak pro těhotné a kojící ženy. „Výrobci již v roce 2006 dobrovolně zavedli Kodex odpovědné komerční praxe, kdy na základních a později i na středních školách nejsou jiné než neslazené či nízkokalorické nápoje nebo džusy,“ specifikuje Veronika Jakubcová. Stejně tak necílí reklamní aktivity na děti pod 13 let. Od ledna 2022 neumisťují svá reklamní sdělení do médií, jejichž cílová skupina má více než 30 % osob mladších 13 let. Svaz výrobců nealkoholických nápojů, respektive výrobci energetických nápojů svými obchodními a marketingovými kroky dbají na zdraví dětí a mládeže a podnikají vhodné kroky k omezení konzumace energetických nápojů u této skupiny. Do budoucna zvažují větší osvětu ke konzumaci těchto nápojů.
Celý článek zde:
autor: Veronika Jakubcová | 13. prosince 2022 | Napsali o nás
Zdroj: cnn.iprima.cz 13.12.2022
„Podle odborníků, ale i samotných žáků, se k energetickým nápojům dostávají děti kolem šesté, sedmé třídy. V plechovce je ale kofeinu jako ve dvou espresech i množství taurinu. Jejich hořkost by nápoj vytvářela nepoživatelným, ale je tam navíc obrovské množství cukru, proto to chutná dětem a mladistvým,“ vysvětlil CNN Prima NEWS poslanec Josef Flek (STAN), který k regulaci nápojů začátkem prosince uspořádal v Poslanecké sněmovně kulatý stůl. Zdůraznil, že pití energy drinků je zvláště pro děti značně škodlivé.
Odborníci varují před možnou závislostí, obezitou, bolestí hlavy, zažívacími problémy, obtížemi se spánkem, stavy neklidu až po psychotické stavy, poškozením jater nebo selháním ledvin. Děti navíc nápoje užívají před sportem nebo ve škole, kde se pak špatně soustředí. Nápoje také mohou být nebezpečné v kombinaci s alkoholem.
„Z řad odborníků, diabetologů, obezitologů i odborníků na závislosti zaznívá, že tam může vzniknout i problém do budoucna, který může zatěžovat zdravotnický systém. V Americe jsou už první náznaky různých infarktů, srdečního selhání nebo srdečních dysfunkcí,“ zdůraznil Flek. „Čím více se nám podaří oddálit kontakt dítěte s energetickým nápojem, tím je to pro něj lepší start do začátku života. Měly by mít zdravý životní styl,“ myslí si.
S ním souhlasí i zástupci TOP 09 nebo lidovců. „Studie ukazují, že více než desetina mladých Čechů má sklon k rizikové konzumaci nápojů. Na třicet tisíc českých školáků ve věku mezi 13 a 15 lety je tak ohroženo řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů,“ varoval místopředseda zdravotnického výboru Tom Philipp (KDU-ČSL).
Zákaz nebude tak jednoduchý
Prodej nápojů dětem proto chtějí zákonodárci zakázat. Ještě v květnu tvrdili, že regulaci projednají na podzim. Ukazuje se, že to ale nebude tak jednoduché.
Kromě správné legislativy hledají i věkovou hranici, do které bude prodej zakázán. Mluví o 15, 16 nebo 18 letech podobně jako třeba u alkoholu. „Zatímco na zákazu prodeje nikotinových sáčků a kratomu do 18 let panuje shoda napříč, u energetických nápojů je situace problematická. Neobsahují látku zakázanou. Ani v zemích EU se nedaří prodej zakázat či nějak zásadněji regulovat. Debata tedy je především o omezení prodeje alespoň u dětí do 15 let,“ komentovala pro CNN Prima NEWS poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), která se na pořádání kulatého stolu ve Sněmovně podílela.
Podle Fleka by měla být hranice 15 let, tedy věk, kdy mladí dostávají občanku. „Jakmile dostane dítě občanský průkaz, tak nebude muset obchodník nic kontrolovat. Prostě má občanku, tak by si mohlo koupit energetický nápoj,“ vysvětlil poslanec. Lidovec Phillip zase uvažuje o zákazu prodeje do 16 let jako v Anglii.
Problém v pětikoalici
Jenže se zákazem mají problém třeba Piráti, což vnáší rozkol i do vládní pětikoalice. „Svoboda a regulace jsou dva náhledy, které musejí být v rozumné rovnováze. Je dostatečně zdokumentované, že energetické nápoje škodí. To je pro nás dostatečný důvod, abychom souhlasili s racionální regulací, zejména co se týče viditelného označování rizik na obalech. Podobně jako dnes jsou zvýrazněny informace o rizicích například u cigaret. Jsme otevřeni regulaci reklamy v této oblasti, ale nepřikláníme se k řešení v podobě zákazu,“ řekla CNN Prima NEWS poslankyně Olga Richterová.
„Zádrhel“ ale může přijít i v řadách nejsilnější vládní strany. Předseda výboru pro zdravotnictví ve Sněmovně Bohuslav Svoboda (ODS) ještě před půl rokem mluvil o tom, že se zákazem souhlasí a věková hranice by měla být minimálně 15 let. „Měl by být zákaz prodeje těchto nápojů dětem,“ prohlašoval.
Jenže teď bere zpátečku. „Ta číslovka je určitě v tuto chvíli věc k diskusi, protože ve světě je rozdílná zletilost. Nechci definovat ani to, že to bude vázané na občanský průkaz, protože ten prodělá určitou změnu,“ vymlouval se na plánovanou digitalizaci občanských průkazů.
Ve straně totiž zřejmě na plánovaném omezení nepanuje shoda. „Energetické nápoje se sice pro děti a mladistvé zdají být módním trendem, ale rozhodně nejsou zdravotním přínosem. I přesto se domnívám, že regulace by velký smysl nedávala,“ řekl redakci člen zdravotního výboru Petr Fifka (ODS).
Lobby výrobců
V kuloárech Sněmovny se navíc mluví o tom, že regulaci chtějí zabránit firmy, které energetické nápoje vyrábějí. „Začínám vnímat lobby některých firem. V některých případech jde o velké sponzory. Myslím si, že by tyto firmy neměly nahánět zisk na úkor zdraví českých dětí,“ podotkl poslanec Flek.
Za nimi stojí i Svaz výrobců nealkoholických nápojů, který na svých stránkách uvádí, že „hájí společné zájmy tuzemských výrobců nealkoholických nápojů a jejich subdodavatelů“. Jedna z hlavních značek, za kterou svaz stojí, je například Red Bull.
Svaz uvádí, že výrobci energetických nápojů necílí reklamu na děti pod 13 let a že je neprodávají ve školách. Také varuje, že by se zákazem mohlo dojít k opačnému efektu, tedy „co je zakázané, je o to více lákavé“. „Jsme přesvědčeni, že osvěta je daleko efektivnější než omezení dané legislativou,“ uvedla ředitelka svazu Veronika Jakubcová.
Několik dětí ale CNN Prima NEWS řeklo, že si energetické nápoje kupuje před tím, než jdou do školy, nebo třeba po škole při cestě na autobus. Pijí je proto, že jim chutnají, navíc je prý lákají barevné plechovky.
„Na trhu nejsou jen ‚kvalitní‘ energetické nápoje, ale omezení nebo zvýšení ceny by mohlo zapříčinit, že by se k nám nedostávaly ty ‚šmejdské‘, které stojí devět nebo deset korun. Co v nich může být, když stojí devět korun?“ upozornil také Flek s tím, že v se v Česku prodává až 200 druhů energy drinků. Svoboda dodal, že chce, aby výstup z diskuse o nápojích měla Sněmovna v první polovině příštího roku.
Opora v opozici?
Na možnou regulaci by naopak mohlo kývnout opoziční hnutí ANO. „Z mého pohledu by určitá forma regulace u dětí byla na místě,“ řekl CNN Prima NEWS poslanec Kamal Farhan (ANO). Podobně mluví i jeho stranická kolegyně Věra Adámková. Hromadně to poslanci ANO ale zatím neřešili.
SPD by na zákaz nejspíš nekývlo. „Určitě se shodneme na tom, že děti by neměly konzumovat energetické nápoje. Dost dobře si ale nedokážu představit, jak bychom to regulovali zákonem. Mělo by to být v kompetenci rodičů,“ míní poslankyně SPD Karla Maříková.
